Název: Jasno lepo podstín zhyna, Spill Simmer Falter Wither | Autor: Sara Baume | Přeložila Alice Hyrmanová McElveen | Odeon | Hardback s přebalem | 254 stran | Datum vydání: 2016/11
Je zvláštní, jak moc nenápadné knížky nás můžou občas totálně uhranout. Jasno lepo podstín zhyna, v originále Spill Simmer Falter Wither, od irské autorky Sary Baume je toho ale přesným příkladem. Tato publikace, jež právě v Irsku sesbírala nejedno ocenění a také dala pojem o novém talentu místní literatury je poetickou variací čtyř ročních období příběhu dvou psanců a psána lyrickou prózou hravě a neobyčejně popisuje jejich úprk před zákonem a společností. V současnosti se kniha u nás v Česku těší i z toho, že byla nominována jako Litera za překlad v ocenění Magnesia Litera 2017.
O lidech a přesto vůbec
O čem to je? Kniha sleduje život sedmapadesátiletého muže, opuštěného a od společnosti odloučeného, který si adoptuje týraného psa. Oba jsou to psanci a oba, aniž by si touvědomovali, potřebují lásku. Zní to špatně? Není. Je pozoruhodné, jak moc hluboký ztvárnila Sara Baume příběh nejen o opuštěném člověku a jeho zvířeti, ale především o lidech a o lásce. Tento román odvypráví hlavní hrdina svému psu, a už to samo o sobě patří mezí prvky, které činí knihu tak odlišnou a zapamatovatelnou. Ray zmiňuje Jedno Oku spoustu různých informací, které podvědomě svému psu chce vysvětlit, opodstatnit nebo vyprávět a tyto popisy zahrnují jeho dětství, přírodu, každodenní návyky a spoustu dalších, vcelku na první pohled nepotřebných informací, což je ale na knize tak krásné. Tyto skutečnosti dohromady však tvoří impozantní a celistvou mozaiku, která čtenáře naprosto zasáhne. Když čtete o tom, co je to příliv a tráva a stále si to udržuje kvalitu a v kontextu to doopravdy má význam, jednoduše to na vás udělá dojem. Jasno lepo podstín zhyna se po čase ukazuje jako kniha, která není tak prvoplánová jako se třeba zdá. Aniž by si to čitatel uvědomoval, Sara zde velice nepřímo předkládá příběh o tom, že jsme si všichni rovní a že jsme všichni pod jednou oblohou, že každá živá bytost potřebuje lásku, ať už partnerskou, kamarádskou nebo mateřskou. Mezi řádky tenhle příběh skrývá doopravdy mnoho.
Technicky vybalancovaná na jedničku
Nepopiratelnou součástí knihy je rozhodně jazyk a obrovská slovní zásoba autorky. Po jazykové stránce je kniha nesmírně zajímavá, vzhledem k častým popisům, ať už irské fauny či běžných činností, autorka těžila z bohaté slovní zásoby a repetetivně je text skvěle dotažený a svěží. V tomto případě se nesmí také opomenout naprosto skvělý překlad, který si, jak už bylo v úvodu zmíněno, vysloužil nominaci v ocenění Magnesia Litera. V knize je v tomto ohledu doopravdy vidět kus skvěle odvedené práce a čte se naprosto báječně.
Technicky vzato je pak kniha doopravdy jedinečná. S formou vyprávění jako je použita tady se čitatel běžně nesetká, a tak je pro něj čtení rozhodně zážitkem. Kniha je nato postavena především na hlavní postavě a charakterů se kterými čtenář dále seznámí není moc, ale to je plus, protože Baume dovede svou práci i s jedním člověkem a psem k dokonalosti. Jsou sice jen dva, ale Ray a Jedno Oko s sebou nepochybně nesou atypický literární zážitek.
Závěrem
To, co jsem kdy v životě chtěl v dobré knize najít, jsem zde našel, a proto se omlouvám, jestli vyzním pateticky, ale tohle je vážně ta nejlepší a dokonce snad i moje nejoblíbenější kniha, co jsem kdy četl. Přečtěte si to. Je to o lidech, o těch podivínech, které vídáme a třeba z nich máme i trochu strach a o tom, že jsme si všichni rovní. To je všechno, co k tomu napíšu, prostě si to přečtěte. Prosím.
10/10
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji e-shopu Mega Knihy, kde můžete knihu zároveň zakoupit:
Žádné komentáře:
Okomentovat